Druhá světová válka

Vše o druhé světové válce i o událostech od roku 1914 do roku 1945 + Norimberský a Tokijský proces

1942

1942

Rok 1942 představoval zlomový rok války. Koalice se již zformovaly a bylo nanejvýš zřejmé, že pokud mocnosti Osy urychleně nevyužijí své vojenské převahy a strategické iniciativy, čeká je porážka, neboť jejich protivníci disponovali zdrcující převahou v průmyslových, lidských i surovinových zdrojích. Osa potřebovala rychlé vítězství, než naběhnou obrovské průmyslové kapacity Spojených států, urychleně přesměrovávané na válečnou výrobu. Tento fakt diktoval do značné míry akce obou hlavních členů Osy, Německa i Japonska [zdroj?].

Zpočátku to pro ně vypadalo slibně, Německo zahájilo novou rozsáhlou ofenzívu v jižní části východní fronty a dosáhlo vrcholných úspěchů v boji proti spojeneckým zásobovacím lodím, čímž přiblížilo Velkou Británii na samý pokraj kolapsu. Japonsko zase sklízelo bohaté plody své ofenzívy, zahájené na konci minulého roku. Nicméně už brzy se začalo ukazovat, že obě strany přecenily své síly. Německá vojska již nedokázala přejít do ofenzívy na celé východní frontě a nedostávalo se jim dost sil pro středomořské a africké válčiště. Zpočátku nadějný postup jižním Ruskem a na Kavkaz uvázl i díky nesmyslným pouličním bojům ve Stalingradu, který se tak stal dějištěm rozhodujícího střetnutí velké vlastenecké války. Ironické je, že kdyby se německé síly namísto přímého útoku na město rozhodly je obklíčit, patrně by se jim to povedlo bez větších ztrát, Hitler zde však prosadil svou vizi [zdroj?], že město musí být dobyto co nejrychleji přímým útokem. Německý postup byl zastaven jak v Severní Africe, tak na východní frontě a na konci roku mohutný protiúder Rudé armády (operace Uranus) obklíčil velké německé síly ve Stalingradu a zcela rozbil německou frontu od jižního Běloruska až po Kavkaz. Hrozba obklíčení a zničení se nyní vznášela nad všemi německými jednotkami v těchto oblastech a vynutila si rozsáhlý ústup až do hloubi Ukrajiny.

Na tichomořské frontě japonské síly stále rychle postupovaly. 19. ledna kapitulovalo Britské Borneo (Saravak a Brunei), 23. ledna byl obsazen Rabaul, 15. února kapituloval Singapur a 9. března kapitulovala Jáva. Kapitulaci Jávy předcházelo několik námořních bitev. V bitvách v Makassarském průlivu, v Badungském průlivu, v Jávském moři, v Sundském průlivu a v bitvě u Baweanu Japonci zvítězili. Vítězné tažení Japonců pokračovalo dál. V březnu obsadili Buku, Bougainville a Shortlandské ostrovy, 23. března obsadili Andamany. Kromě toho provedli vylodění na Nové Guineji v Lae a Salamauy. 9. dubna kapituloval Battan a 6. května kapituloval Corregidor – poslední odpor na Filipínách. Během začátku roku podnikli Japonci i několik významných náletů a to 19. února nálet na Darwin (Austrálie) a 5. dubna a 9. dubna nálety na Cejlon. Jedinou významnější akcí Američanů byl Doolittlův nálet, útok 16 bombardérů B-25 na Tokio 18. dubna <ef>http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_12046.html</ref>. Pak se situace začala obracet, neboť postup japonských pozemních jednotek byl zastaven ve vnitrozemí ostrova Nová Guinea a námořní síly nedokázaly zlomit odpor spojeneckého námořnictva, s nímž se střetly v bitvě v Korálovém moři. Japonské námořní síly vyvolaly dlouho plánovanou rozhodující bitvu s americkými letadlovými loděmi u Midway, ale oproti předpokladům v ní utrpěly zdrcující porážku a jejich útočný potenciál upadl natolik, že už neexistovala žádná naděje na úspěšné vedení útočné námořní války většího rozsahu – od tohoto okamžiku bylo Japonsko na strategické úrovni předurčeno k pasivitě a postupnému pádu, byť na asijské pevnině mohlo ještě nějakou dobu úspěšně útočit. Jediným japonským úspěchem v Midwayské operaci bylo obsazení ostrovů Attu a Kiska (Aleutské ostrovy). 7. srpna se americké jednotky vylodily na Guadalcanalu, čímž začaly urputné boje o tento ostrov, které skončily až 7. února evakuací Japonců. Během Guadalcanalské kampaně se uskutečnily tyto námořní bitvy: 8. srpna bitva u ostrova Savo, 24. srpna bitva u východních Šalamounů, 11.–12. října bitva u mysu Esperance, 26. října bitva u ostrovů Santa Cruz, 13.–15. listopadu bitva u Guadalcanalu, 30. listopadu bitva u Tassafarongy a 29.–30. ledna 1943 bitva u Rennellova ostrova.